Jdi na obsah Jdi na menu
 


24. 9. 2010

Jejich tábor byl zřízen roku 1943 v Osvětimi. V táborové evidenci bylo zachyceno 20 923 osob. Vězňové byli označeni černými trojúhelníky jako tzv. asociálové. Tito lidé umírali vlivem nelidských životních podmínek, hladu, nemocí a týrání. Někteří, hlavně těhotné ženy a dvojčata byli vystaveni zrůdným pokusům dr. Mengele. Jediná záchrana pro ně byl transport do jiného koncentračního tábora. S postupující frontou byli práceschopní přemísťováni do centra německé říše. Staří lidé a matky s dětmi byli ponecháni Osvětimi a v noci z 2. na 3. srpna 1944 bylo 2 897 osob nahnáno do plynových komor a zavražděno. Z jejich těl se vařili mýdla nebo byli spáleni v jamách nedaleko krematoria, které již nebylo v provozu.

O kom mluvím? O Romech.

Většina deportovaných přesun do jiných táborů nepřežila, hrstce se podařilo utéci, někteři přežili válku. Ze 450 000 romů jich přežilo 583. Začali žít svůj život. Dřeli jako koně a opět kočovali. Ovšem pak přišel rok 1958, kdy byl schválen socialistický zákon, který nařídil, aby se kočující osoby trvale usídlili a stali se z nich řádní a civilizovaní občané se všemi právy a povinostmi. Národní výbory museli poskytnou těmto osobám všestrannou pomoc. Stát jim měl dát domy, byty a práci. Kdo by dále kočoval, byl by potrestán pro trestný čin odnětím svobody až na 3 roky.

Začali se přidělovat byty, odebírat otisky a zavedla se celostátní evidence. Kdo neustále kočoval, byli mu odříznuty kola od maringotek a zastřeleni koně.

Tak se kočovný národ dostal pod pevnou střechu. Aniž by jim kdo vysvětlil, k čemu se používá zařízení v bytě, odnášeli sporáky a vařilo se na nich před domy. Demolovali byty, aby měli čím topit. Hlasitý zpěv a křik se mísil okolím, všude nepořádek.....

Léta utekla, problém se značně prohloubil a vlády si vymyslely spoustu programů, jak integrovat (začleňovat) Romy do společnost. Byli vytvořeny dva poradní orgány vlády (Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity a Rada vlády ČR pro národnostní menšiny). Na jednotlivých ministerstvech byli zřízeny speciální odborné orgány pro romské záležitosti.Ze státního rozpočtu se začaly vynakládat prostředky na romské koordinátory, poradce a asistenty.Také kraje, města a obce mají spoustu úkolů, jak pečovat o Romské spoluobčany.

Vlády vytvořily spoustu projektů a programů pro integraci Romů do naší společnosti:

  • pozitivní diskriminace
  • zaměření se na ženy a jejich děti
  • projekt Dekáda romské inkluze (zlepšení vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a zdraví Romů)
  • vytvoření Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách
  • antidiskriminační zákon na podporu práv menšin
  • zavedení menšinových škol
  • resocializační a rekvalifikační programy
  • pomoc při odstraňování vnitřních a vnějších překážek, které brzdí začlenění příslušníka do společnosti
  • zastavení vzniku a šíření vyloučených rasistických enkláv
  • rozvoj romské kultury a romského jazyka
  • vytvoření tolerantního prostředí bez předsudků

Každoročně ze státního rozpočtu je vynaloženo přes 10 miliard korun.

A výsledek?

- Financují se mzdy poradců, koordinátorů, psychologů, kteří sice problém odkryjí, ale neřeší.

  • Popíší se stohy papíru se zbytečně dlouhými formulacemi o nefunkčnosti systému.
  • Pozitivní diskriminaci ostatní lidé chápou jako nerovné podmínky.
  • Neřeší se otázka vysoké porodnosti romů. Stát eviduje přes 680 000 Romů, ovšem někteří analytici došli až k číslu 1 500 000 romů.
  • Romské děti jsou nadále přeřazovány do speciálních škol.
  • Nezaměstnanost romů se pohybuje kolem 79%..
  • Mnoho romů žádá o invalidní důchody a zdravotní inspekce ne příliš bedlivě kontroluje jejich skutečný zdravotní stav.
  • Antidiskriminační zákon hraje do karet romům, zneužívají slova RASISMUS a používají je jako zbraň vůči okolí.
  • Zavedení menšinových škol nevyřeší začlenění do společnosti.
  • Neustále nabízení resocialičních a rekvalifikačních programů vyvolává u romů pocit méněcennosti nebo prostě nemají zájem.
  • Není vyřešen problém rasisticky xenofobních organizací, stále se vedou řeči o čisté rase.
  • Romská kultura je pro běžné občany nedostupná.
  • Romští a bílí občane si stále koukají přes prsty a předsudků se nezbavili.

Takže přes 10 miliard korun vyhozených oknem a žádný výsledek, jenom více zloby, závisti a nenávisti.

Takže milá vládo, ať už budeš jakákoliv: Nevytvářejte žádné programy, projekty a analýzy, raději vytvořte stejné podmínky pro všechny bíle i černé Čechy. To znamená vyšší tresty za xenofóbní projevy, přísnější vyplácení sociálních dávek (zavedení elektronických stravovacích poukázek), uvolněnější vzdělávání, avšak bedlivější výchovu děti pedagogy a zvýšenou kontrolu pracovního trhu. Jinak se bohužel opět přiblížíme nebezpečně k roku 1943!!!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář